Poslední březnovou sobotu se konalo závěrečné kolo krajského přeboru U20. Úkol pro tentokrát byl naprosto jasný – pokud chceme zlato, musíme dvakrát vyhrát.
Hned na rozjed jsme se utkali se Školou volejbalu, kde jsme i přes rozpačitý začátek zvládli ukočírovat výhru v prvním setu. Po zbytek zápasu jsme si více urovnali obranu v poli a díky stabilnímu útoku jsme poměrně hladce vyhráli 3:0. Je třeba ale pochválit soupeře, na kterém je vidět, že se během sezony výrazně zlepšil a odvedl kvalitní výkon, který nám pomohl se pořádně rozehřát do následujícího duelu.
Náš souboj o zlato jsme svedli opět s týmem Rudolfov. A že to byl „krvelačný boj“ až do posledního bodu. Jsem nesmírně pyšná, že i přes počáteční ztráty jsme vždy dokázali vývoj setu otočit, i když jsme prohrávaly o více než čtyři body. Soupeř předváděl kvalitní výkon, ale my jsme se zvládli vybičovat a bylo vidět, že zlatou medaili opravdu chceme. Soupeř bojoval, ale to nestačilo a díky týmové spolupráci jsme vyhráli 3:0 a pojistili si tak naše vysněné zlato.
Na závěr si dovolím trošku bilancování 🙂 . Když by mi někdo v září řekl, že budeme mít na konci krajského přeboru zlato na krku, asi bych se hodně smála. Upřímně po prvním výprasku od Rudolfova jsem si nedovedla přestavit, že bychom vůbec mohli s nimi sehrát tak vyrovnaný souboj po celou sezónu a do posledního kola bojovat o to nejcennější. Musím vyzdvihnout každou jednu hráčku, která se do kraje zapojila. Všechny jste bojovaly do poslední chvíle a nechaly jste tam nejvíc, co jste mohly. Po celou sezónu jste makaly, trénovaly a byla vidět chuť se zlepšovat 🙂 .
Za sebe, ale i za Luboše Vám musím poděkovat, protože jste si za svou píli a trpělivost zasloužily odměnu. A věřím, že až se za pár let na tohle zlato podíváte, vzpomenete si na všechny krásné chvíle, které jste na cestě za ním zažily.
Ještě jednou díky a příští týden se na Hluboké rozloučíme se sezónou 2025/2026, kde nás čeká poslední ligové utkání 🙂 .
D.